Jak strávit dovolenou? Aktivním pohybem! V Černé Vodě nejlépe na horském kole!

V Černé Vodě je totiž pěšky všude daleko.

Historie obce Černá Voda

Český název i jeho německá podoba Schwarzwasser je stejně jako u některých dalších obcí v okolí odvozen od barvy vody či dna místního toku. Administrativní, sídlištní a katastrální členění této obce bylo dříve dost složité. Ještě po zrušení poddanství existovaly do roku 1869 dvě samostatné a správní obce, a to Černá Voda a Šropengrunt (německy Schroppengrund), což asi znamenalo dvůr či statek rodiny Schroppovy, ale je možný i jiný výklad. Šropengrunt se po roce 1869 stal jenom osadou a katastrální obcí Černé Vody a byl přejmenován v roce 1948 na Rokliny. K vlastní Černé Vodě patřila ještě jednak osada Nový Kaltenštejn (německy Neukaltenstein), jednak část Starého Kaltenštejna (Altkaltenstein) s bývalým hradem, kdežto druhá část této osady náležela k Vápenné (Zigharticím); obě poslední lokality byly v roce 1948 přejmenovány na Staré a Nové Podhradí.

Černá Voda i s osadami se nalézá na východním okraji Žulovské pahorkatiny a severozápadně od Sokolského hřbetu, který jako výběžek Rychlebských hor odděluje tuto oblast od údolí řeky Bělé a města Jeseníku. Celková rozloha katastrů Černé Vody a Roklin činila 1011 hektarů (v roce 1991 jen 996 ha); patří do něj také Velký rybník (10 ha). Vlastní Černá Voda leží ve střední nadmořské výšce 340 m východně od Žulové, při Černém potoce, a táhne se podél silnice, která směřuje na severovýchod do Roklin a dále přes Starou Červenou Vodu buď na sever k Vidnavě, nebo na východ k Velkým Kuněticím, tj. ke státním hranicím s Polskem. Nové i Staré Podhradí leží jižně od Černé Vody; jsou to vlastně jen skupinky domů a zřícenina hradu v předhůří Sokolského hřbetu.

Nejstarší historie Černé Vody je spojena s hradem Kaltenštejnem. Byla to rozsáhlá a mohutná stavba, která je prvně zmiňována roku 1284. Hrad se stal střediskem poměrně rozsáhlého panství vratislavských biskupů, k němuž původně patřila i města Vidnava, Javorník a Pačkov. Kaltenštejn však byl i s majetkem často zastavován, např. mocnému rodu Haugwitzů z Frýdberka. Rozsah dominia se stále zmenšoval a za válek v 15. století ztratil ve zpustošené krajině na významu i hrad, který byl nakonec v roce 1505 vratislavským biskupstvím vykoupen a jako nepotřebný zbořen; zanikly i hradní pivovar a mlýn a část stavebního materiálu prý byla využita při přestavbě hradu na Jánském Vrchu v Javorníku. V této souvislosti zaniklo v okolí i dříve zmiňované dolování stříbra.

Zcela nová situace nastala pro Černou Vodu v druhé polovině 19. století, zejména po roce 1870, kdy se tato obec stala jedním z prvních a nejvýznamnějších středisek dobývání i zpracování žuly a mramoru v Žulovské pahorkatině. Jeden z největších podniků zdejšího kamenického průmyslu představovala firma H. Kulka a spol., založená v roce 1876, a vedle ní pak firma G. Franke a bratři z roku 1908. Po nich se zde začaly již před první světovou válkou uplatňovat i mnohé další kamenické závody (v roce 1908 jich bylo 12), z nichž jenom některé měly sídlo přímo v Černé Vodě, jiné byly řízeny např. z Frýdberka, Supíkovic, Sandhýblu i Velkých Kunětic. Pro lepší odbyt a dopravu byla postavena v roce 1919 železniční vlečka z Frýdberku do Černé Vody.

Po roce 1945 se v Černé Vodě žulový i mramorový průmysl udržel, ale ve značně koncentrovanější podobě i v menším rozsahu, napřed pod národní správou, potom od roku 1947 pod národním podnikem Konstruktiva a nakonec po dalších organizačních změnách od roku 1966 pod národním podnikem Českomoravský průmysl kamene se sídlem v Hradci Králové. V posledním období ( 1991 ) se závod tohoto podniku v Jeseníku osamostatnil a v Černé Vodě převzal lom a dopravní středisko. Bývalé brusírny kamene v letech 1945 až 1952 zanikly. Vedle toho zde jen dočasně působil provoz MEZ Postřelmov. Statek někdejšího fojtství byl společně s Kobylou předán státním statkům, kam se v roce 1964 dostal i majetek JZD Černá Voda, takže od té doby zde hospodařil na zemědělské půdě jenom Státní statek Žulová. Lesy patřily pod lesní správu Lesního závodu v Javorníku. V roce 1990 byla v obci pošta, tři obchody, dvě pohostinství a jedno ubytovací a rekreační zařízení, úplná základní škola a dětský domov.

12. 9. 2009 byly otevřeny první okruhy Rychlebských stezek. Od této události přibývají v obci Černá Voda i jejím okolí každým rokem nová ubytovací a rekreační zařízení a další pohostinství.